Šárka
26. 6. 2017 jsem byla operována ve VFN v Praze. Dělali mi obě čelisti a modeláž brady. Tento článek připraví všechny nepřipravené na ortognátní operaci, zmíním i věci nutné s sebou, pobyt v nemocnici před i po zákroku, následně i přežívání v pohodlí domova a to nejdůležitější – jídlo.
Co se týče peněz, myslím, že v den příjmu je ideální mít je sebou. Při příjmu se zaplatí splinty, které nehradí pojišťovna a jsou nutné k provedení zákroku, v mém případě šlo o částku 4 460 Kč (pravděpodobně platí pro všechny) a dále peníze za modeláž brady, pro kterou je nejlepší nechat doktory rozhodnout během zákroku, ne vždy je modeláž nutná, částka činí 17 000 Kč, kterou není nutné platit hned, ale musíte částku uhradit během hospitalizace. Bradu jsem ale platila při první kontrole, všechno je o domluvě a všichni jsou velmi milí a vstřícní, tak se ničeho nebojte.
Den před operací
Půjdete na příjem, sestřičky vám přidělí pokoj a postel, obejde vás anesteziolog, sestřičce zodpovíte pár otázek, a ještě se na vás podívá doktor. Jakmile se dostanete přes tyhle tři, můžete čas trávit venku, koupit si zmrzlinu, kafe, sednout si do stínu a číst si nebo být online, wifi tam docela šlape. Tohle bude nejspíš poslední den, kdy budete mít klid na čtení či na práci na notebooku během vašeho pobytu v nemocnici, užijte si ho.
K večeru za vámi přijde sestřička, která s vámi sepíše seznam cenností, které budete chtít dát do trezoru, aby vám jej během pobytu na jipce nikdo neodcizil. Později vám napíchnou kanylu, tak se předtím osprchujte a už pohodlně ulehněte.
Nezapomeňte se sbalit na jipku!
Budete potřebovat:
-
oblečení
-
telefon
-
seznam vašich věcí (jak v šatně tak v trezoru!)
Na jipce dostanete:
-
kapky do nosu
-
vazelínu na rty
-
spoustu papírových utěrek
I když vám přijde logické vzít si na jip knihu nebo notebook, věřte mi, po operaci budete rádi, že dýcháte, ale k tomu více později.
Den operace
Obejdou vás při vizitě doktoři, sdělí vám, v kolik vás budou operovat, poté vás obejdou sestřičky, všechny věci kromě igelitky na jipku si dáte do šatny a do trezoru, navlíknete si punčochy, na sebe hodíte andílka, obepíšete své blízké, píchnou vám antibiotika a nějakou další premedikaci a „hurá“ na sál.
Probuzení na JIPu
Budete ještě lehce omámení, ale změny si budete okamžitě vědomi. Na jednu stranu bude příjemné cítit vaše zuby na svém místě, na stranu druhou budete přemýšlet, zda by nebylo nejlepší nechat se uvést do kómatu na dva měsíce.
Hned od probuzení je třeba mazat si vazelínou rty a hlavně koutky, které budete mít v nejhorším stavu, v jakém by jen mohly být. Spousta lidí po probuzení zvrací a já jsem nebyla výjimkou. Vyzvracela jsem hromadu krve, a to je opravdu jedna z nejbolestivějších věcí, co vás čeká. Zvracení hned po zákroku. Dále vám poteče krev z nosu, ale to je jen v případě, že vám operovali i horní čelist. Zvracení a krvácení z nosu se děje proto, že se během zákroku v dutinách nahromadí krev a spousta krve vám steče do žaludku a jelikož je krev nestravitelná, musí nějak ven.
Noci, které budou následovat, budou ty nejhorší ve vašem životě a máte veškerý můj respekt, že jste se rozhodli na operaci jít, i když jste zřejmě neměli na výběr jako já, které by se čelist dál posouvala až bych nemohla jíst a klouby by mě bolely ještě víc než doteď. Možná to teď přeháním, ale tenkrát mi to přišlo jako nejhorší dny mého života. Nenechte se však odradit! Všechno vás bude příliš bolet na to, abyste se mohli soustředit na četbu nebo na nějaký film. Budete sakra rádi, že ležíte a máte pohodlí. Noc na jipce je zvládnutelná, ale jako já také přijdete o ždibec důstojnosti, když si budete muset poprosit o mísu, jelikož nepřichází v úvahu, abyste jen tak vstali a šli si odskočit. Pravdou ale je, že s každým dnem je všechno o něco lepší, utíká to rychle, nemějte strach.
Z JIPu zpátky na pokoj
Tento den bude nejspíš jeden z nejnáročnějších. Ráno za vámi přijde vás operující doktor, něco málo vám poví, poté přijde na řadu snídaně, lepší vyčkat, než se dáte do kupy na pokoji. Nejdříve se budete muset posadit, chvilku hejbat nohama, aby se vám vyrovnal tlak a nikde jste sebou nesekli. Pokud se vám už v sedě bude dělat zle, nepřemáhejte se, znovu si lehněte, počkejte až se vám udělá lépe a znovu se zkuste posadit. Pamatuji si, že jsem začala panikařit, zatmělo se mi před očima, lil ze mě pot a nic jsem neslyšela, spadla jsem na zem a pak se nějak znovu dostala nahoru a lehla si, než se vše dalo do pořádku a znovu jsem se posadila. Pak už bylo vše v pořádku. Před přesunem na pokoj se půjdete vysprchovat, ručník, šampon i sprchový gel vám bude k dispozici. Vezměte to rychle, umyjte si hlavně z obličeje všechnu tu oranžovou a krev, zuby s radostí vynecháte.
Teď už se se svými věcmi přesouváte na pokoj.
První týden v nemocnici
Ze všech týdnů zotavování, co ještě leží před vámi, je tento ten nejhorší. Čtyřikrát denně (myslím) budete pravidelně dostávat do žíly něco proti bolesti a několikrát denně také antibiotika. Pokud budou bolesti nesnesitelné, nebojte se říct si na večer o opiát, to je největší záchrana. Celý den jsem čekala na půlnoc, abych si mohla nechat píchnout tenhle oblbovák a v klidu se vyspala. Samozřejmě poté následuje brnění ve všech končetinách a ztráta kontroly nad vašimi končetinami, ideální je předtím si odskočit. Nechala jsem si 5 dní každý večer píchat opiát do levé ruky, a i teď po 24 dnech mě to místo bolí, lepší je proto střídat to s břichem a druhou rukou.
Z nosu vám poteče krev ještě pár týdnů, to je v pořádku, ničím si nos neucpávejte, nechte krev volně téct, musí se z dutin dostat všechna ven!
Ve vaší situaci vám bude jedno, jak vypadáte, když pijete nebo jíte, budete rádi, že do sebe něco dostanete. Budete dostávat bujón a v druhé misce hustší směs, kterou si s bujónem máte smíchat, já ale vždy vypila jen ten bujón a zbytek nechala. Případné přesnídávky nebo krabičková mléka jsem si nechávala na potom, nebo je mamka brala domů.
Nejdůležitější je hodně pít, na jídlo tolik nedbejte, stejně toho do sebe moc nedostanete. Nedoporučuji sát brčkem, i když to je jediná logická varianta, jak do sebe budete moci dostávat jídlo. Nejlepší je ze začátku všechno srkat, jelikož budete mít nateklé patro (při operaci horní čelisti jím povede pár řezů)! Při prvním obědě, který na pokoji dostanete si po bujónu vymyjte misku a nechte si jí namísto sklenice, pije se z ní mnohem lépe prvních pár dní po operaci.
Na seznam věcí sebou jsem napsala 2× gelový polštářek, který bude sloužit ke chlazení otoku, který bude velký a bolestivý, ale do dvou týdnů budete moci přestat brát prášky na bolest. 2×, abyste mohli ledovat, zatímco ten druhý se vám chladí v mrazáku a mohli jste jej vždy obměnit. Často led dochází, proto je dobré mít vlastní!
Nedoporučuji pít hned těch prvních pár dní nutridrinky, jelikož by vám mohlo být těžko od žaludku. Potvrdilo se mi, že to nebyl dobrý nápad, když jsem den na to hned ráno zvracela (přispěla k tomu i veškerá podávaná medikace, je to normální, lidem po ní bývá zle).
Nesmíte se zapomínat procházet a protahovat, aby se vám někde v nohou nevytvořila krevní sraženina. Stačí, když si v leže občas protáhnete nohy, dojdete si pro led, do koupelny atd.
Pokud pro vás bude stále příliš bolestivé čištění zubů, používejte pouze ústní vodu – já první týden používala parodontax, který byl v ústech sice agresivní, ale zřejmě odváděl svou práci. Mnou doporučovaný kartáček TePe je jedna z nejdůležitějších věcí, jelikož se vám na jazyku vytvoří nepříjemný povlak a jen tento kartáček je dost úzký, abyste ho prostrčili dovnitř.
Neděste se, že vám nepůjde otevřít pusa více než na dětský kartáček, je to normální a tento problém později vyřeší rehabilitace.
Nejvíc ze všeho lituji toho, že jsem si do nemocnice nevzala špunty do uší, protože na tohle sluchátka nestačila. Na rovinu – lidé chrápou a vy se nevyspíte, protože z těch pěti lidí na pokoji bude vždycky jeden chrápat. Vždycky.
Velmi měkký polštář máte na seznamu věcí, protože, když si budete chtít lehnout na bok, je nejlepší si hlavu zabořit do měkkého, to dává smysl.
Nebude dva týdny možné smrkat (důležité naučit se potlačit kýchnutí, první dva týdny je velmi bolestivé), proto potřebujete několik krabiček štětiček, já za tři týdny vypotřebovala 4 krabičky. Kvůli zvlhčení nosní sliznice jsem si štětičky namáčela vždy do vincentky, než jsem si je strčila do nosu – příjemně pak chladí a nedřou v nose.
V pondělí mě operovali a v pátek jsem byla propuštěna domů, podmínkou propuštění bylo naučit se dávat si gumičky na kovové háčky, které jsou součástí rovnátek, podle plánku, který obdržíte od svého doktora (domů si na gumičky pořiďte zahnutou pinzetu s vroubky na konci, skvěle se s ní manipuluje v ústech a abyste si přes otok viděli dovnitř, můžete použít lžičku stejně jako doktoři používají zrcátka).
UPDATE: Na spoustu věcí jsem zapomněla, jako například, že mě operoval pan docent Foltán a jsem ráda, že jsem padla zrovna do jeho rukou.
Z nemocnice zpět v pohodlí domova
Na doma je pro pohodlné spaní perfektní na týden si vypůjčit opěradlo pod záda. Už nevím, kde jsme měli mi vypůjčenou opěrku, ale stálo to pouze 15 Kč na den. Vyplatí se to spíše než koupě.
Na doma dostanete antibiotika a prášky na bolest. Antibiotika se berou třikrát denně (po osmi hodinách) a prášky na bolest jsem si brala Zaldiar 325 mg 2 či 1,5 tablety (nepříjemně však po prášku brní končetiny a unaví, proto jsem jej brzy vystřídala Brufenem 400). Rozpouštěcí antibiotika jsem vpravovala do úst stříkačkou a zapíjela je černým čajem, který příjemně přebil pachuť antibiotik a zároveň se mi hned poté nezvedal žaludek.
Kapky do nosu jsem přestala používat po 15 dnech – po týdnu začít vždy používat jiný druh kapek!
Gumičky jsem si ze začátku měnila jednou denně, ale záleží to na vás, flexibilitu ztrácí po třech dnech, ale člověk nikdy neví, proto jsem si je vzorně měnila častěji. O další balení gumiček žádejte svého ortodontistu. Čištění zubů přestane být problém tak po 7—10 dnech, 2× denně používejte k vyplachování úst Curasept.
Pokud budete chtít, aby vám led vydržel dlouho, abyste nikam nemuseli chodit, když vás otok v noci probudí, natočte si vodu do malé plastové lahve, nechte zamrazit a rozmrzat vám poté bude ještě tak 6 hodin. Můžete lahev povléknout třeba do ponožky a podložit lahev šálou, aby zbytečně chlad nepůsobil, kde není třeba.
UPDATE: Cca dva týdny po operaci si do koupelny dávejte židli, čistěte si zuby v sedě, zeslábnou vám nohy a klesne vám tlak, bude vám zle, tak se na to posaďte.
Jídlo
Pořídili jsem si domů obyčejný mixér a začínali s jednoduchými jídly. Batátová kaše (jen vařené, trochu nasolené batáty, nijak více neupravované, rozmixované), lilková kaše (opět jemně nasolený na plátky nakrájený lilek do trouby, poté rozmixovat a hotovo), brokolicová krémová polévka, dýňová krémová polévka, rozmixovaný vodní meloun (chladí nateklé patro, za mě nejlepší věc). Tato jídla tvořila můj druhý týden po operaci, doplňovala jsem to mléky a džusy. Polévky v klidu vysrknete z misky, ale kaše jdou lépe „vycucávat“ ze lžičky a při nejlepším je do sebe tlačit stříkačkou.
Nedoporučuji s čímkoliv mixovat dohromady maso! Vždy samostatně! Nejen kvůli zápachu, ale jídlo není zrovna chutné.
Pro jistotu jsem si dva týdny při jídle nesundavala gumičky, které jsem měla úplně vzadu, jen kvůli vlastnímu pocitu a otevřít s nimi trochu ústa taky nebyl problém. Pokud máte problémy s váhou, kdy na svou výšku nevážíte dost a stejně podstoupíte zákrok, je důležité si váhu alespoň držet a doplňovat protein (já během ani ne dvou týdnů shodila 5 kilo, patrné především na svalstvu, hodí se občas vyjít schody).
Nejvíce mi chutná vanilka, banán a jahodový cheesecake, lze zakoupit po 30 g sáčcích (čtvrtka sklenice vody, přidat protein, zatřepat, přidat mléko, zatřepat). Já svůj nápoj vždy obohacuji sojovým mlékem s vápníkem, jelikož samotný je to mléko nechutný a takhle dohromady to nechutná vůbec zle (udělejte to pro své svaly! A kosti musí mít také z čeho srůstat!)
Až po třech týdnech jsem si dala své první poměrně normální jídlo – těstoviny s omáčkou. Kousání stále téměř nemožné, ale i tak si s tím ústa poradí. Velice příjemná změna.
Po třech týdnech každé ráno a večer si sundám gumičky, sním dva toustové chleby s něčím, co projde tou mezerou, například s mozzarellou, s vlašským nebo mexickým salátem, activií nebo jiným jogurtem.
Jogurty v kapsičkách pro děti jsou také skvělé a dají se jíst se všemi nandanými gumičkami (termix v kapsičce, nesquik…). Přesnídávky jsou určitě také další možnost, ale těch jsem se přejedla rok před operací, když mi kvůli budoucímu zákroku vytrhli spodní osmičky, proto všechna jídla střídejte!
UPDATE: K jídlu bych ještě přidala tiramisu se zakysanou smetanou, dát do mixéru a vysrknout, na pár dní to zkrotilo moje chuťové buňky. Poté, co budete moci začínat jíst alespoň kávovou lžičkou, jsem si vidličkou rozmačkala pár Kinder Pingui tyčinek a ještě později, kdy už budete schopní ukousnout alespoň předními zuby toustový chleba, zkusit si dát Kinder mléčný řez, dobře se kouše a opět je to příjemná změna od všech těch namixovaných věcí.
Je se mnou něco špatně?
Během zotavování si budete klást spoustu otázek, po euforii z perfektního skusu se dostanete do fáze, kdy budete přemýšlet nad vším, co by nemuselo jít podle plánu. Co když tam mám infekci? Co když mi to srůstá špatně? Co když si ty gumičky vážu špatně? Nemějte strach. Všichni tuhle operaci zvládli a vy to zvládnete také, i když si možná jako já před operací říkáte, co když jsem speciální případ? Co když mně to srůstá špatně? Co když jsem si začala vázat špatně gumičky, poté, co mi vyměnili na ortodoncii ty dráty v puse? Uvedu pár věcí na pravou míru. Cukání v ústech je normální, vaše dásně pomalu ale jistě vylučují stehy, které po 24 dnech stále v ústech mám, a to je v pořádku, někde už vypadli, někde ještě ne. Bolest kloubu/ů je zcela normální a zabývat se jí budete během rehabilitací a časem vymizí. Kontroly u doktora nejsou bolestivé, nemusíte se bát klást otázky, každý týden vám sami od sebe řeknou, co máte dělat jinak a v čem pokračovat.
Pokud vám přijde, že nyní stále skousnete na jednu stranu více než na tu druhou, žádný strach, kostně jste rovní, tento problém vyřeší rovnátka, není se čeho bát.
Kontroly
Vždy se vám jen podívají do pusy a řeknou vám, co a jak, zda se pro vás něco mění a co zůstává stejné. Po třetí kontrole mě poslali vyfotit a dali poukaz na rehabilitace.
4 týdny po operaci.
Otok už mi v ničem nepřekáží, některá místa však stále bolí. Na rehabilitacích jsem ještě nebyla, doktor mi tři týdny po operaci řekl, že ještě nechce, abych moc otvírala pusu, tak se toho držím. Nic ještě nekoušu, jím v poledne a večer, mezitím jím kapsičkové jogurty a piji džusy. Mám problém přestat se usmívat, když už konečně můžu, po dvou týdnech také nebudete moci přestat. Jednu stranu, kterou seřízli více, mám stále nateklou, ale každý den je to jen lepší a lepší.
Moje brada je znatelně jiná, ještě jsem se nerozhodla, jestli se mi opravdu líbí. Občas se nachytám, jak si stýskám po staré tváři, ale to je teď naprosto normální. Vím, že jsem udělala dobře. Bradu však stále necítím, ale to je také zcela běžné, ještě to chvíli potrvá. Modřiny téměř zmizely.
UPDATE: Teď měsíc po operaci mě už jen občas zabolí v uchu, otok už je malý a na jeho sražení používám ráno a večer Ibalgin krém na otoky, modřiny a všechny tyhle po-úrazové patálie. Leduji občas na večer a po probuzení, podle toho, jak si zrovna vzpomenu a zda je k ránu led z večera stále použitelný (namražené lahve s vodou vydrží!).
Na konec vám jen popřeji štěstí, odvahu a trpělivost. Budete potřebovat všechno a bude to zatraceně těžké období, jak psychicky, tak fyzicky. Nebojte se sestřiček ani doktorů na cokoliv zeptat, všichni jsou velmi vstřícní a záleží jim na vašem pohodlí! Připravte se na spoustu bolesti a mé rady si vezměte k srdci, věřím, že budou užitečné!
Nebojte se mě kontaktovat na mých sociálních sítích a ptát se, moc ráda pomůžu!