I když vám přijde logické vzít si na jip knihu nebo notebook, věřte mi, po operaci budete rádi, že dýcháte, ale k tomu více později.

 

Den operace

 

Obejdou vás při vizitě doktoři, sdělí vám, v kolik vás budou operovat, poté vás obejdou sestřičky, všechny věci kromě igelitky na jipku si dáte do šatny a do trezoru, navlíknete si punčochy, na sebe hodíte andílka, obepíšete své blízké, píchnou vám antibiotika a nějakou další premedikaci a „hurá“ na sál.

 

Probuzení na JIPu

 

Budete ještě lehce omámení, ale změny si budete okamžitě vědomi. Na jednu stranu bude příjemné cítit vaše zuby na svém místě, na stranu druhou budete přemýšlet, zda by nebylo nejlepší nechat se uvést do kómatu na dva měsíce.

 

Hned od probuzení je třeba mazat si vazelínou rty a hlavně koutky, které budete mít v nejhorším stavu, v jakém by jen mohly být. Spousta lidí po probuzení zvrací a já jsem nebyla výjimkou. Vyzvracela jsem hromadu krve, a to je opravdu jedna z nejbolestivějších věcí, co vás čeká. Zvracení hned po zákroku. Dále vám poteče krev z nosu, ale to je jen v případě, že vám operovali i horní čelist. Zvracení a krvácení z nosu se děje proto, že se během zákroku v dutinách nahromadí krev a spousta krve vám steče do žaludku a jelikož je krev nestravitelná, musí nějak ven.

 

Noci, které budou následovat, budou ty nejhorší ve vašem životě a máte veškerý můj respekt, že jste se rozhodli na operaci jít, i když jste zřejmě neměli na výběr jako já, které by se čelist dál posouvala až bych nemohla jíst a klouby by mě bolely ještě víc než doteď. Možná to teď přeháním, ale tenkrát mi to přišlo jako nejhorší dny mého života. Nenechte se však odradit! Všechno vás bude příliš bolet na to, abyste se mohli soustředit na četbu nebo na nějaký film. Budete sakra rádi, že ležíte a máte pohodlí. Noc na jipce je zvládnutelná, ale jako já také přijdete o ždibec důstojnosti, když si budete muset poprosit o mísu, jelikož nepřichází v úvahu, abyste jen tak vstali a šli si odskočit. Pravdou ale je, že s každým dnem je všechno o něco lepší, utíká to rychle, nemějte strach.

 

Z JIPu zpátky na pokoj

 

Tento den bude nejspíš jeden z nejnáročnějších. Ráno za vámi přijde vás operující doktor, něco málo vám poví, poté přijde na řadu snídaně, lepší vyčkat, než se dáte do kupy na pokoji. Nejdříve se budete muset posadit, chvilku hejbat nohama, aby se vám vyrovnal tlak a nikde jste sebou nesekli. Pokud se vám už v sedě bude dělat zle, nepřemáhejte se, znovu si lehněte, počkejte až se vám udělá lépe a znovu se zkuste posadit. Pamatuji si, že jsem začala panikařit, zatmělo se mi před očima, lil ze mě pot a nic jsem neslyšela, spadla jsem na zem a pak se nějak znovu dostala nahoru a lehla si, než se vše dalo do pořádku a znovu jsem se posadila. Pak už bylo vše v pořádku. Před přesunem na pokoj se půjdete vysprchovat, ručník, šampon i sprchový gel vám bude k dispozici. Vezměte to rychle, umyjte si hlavně z obličeje všechnu tu oranžovou a krev, zuby s radostí vynecháte.

Teď už se se svými věcmi přesouváte na pokoj.

 

První týden v nemocnici

 

Ze všech týdnů zotavování, co ještě leží před vámi, je tento ten nejhorší. Čtyřikrát denně (myslím) budete pravidelně dostávat do žíly něco proti bolesti a několikrát denně také antibiotika. Pokud budou bolesti nesnesitelné, nebojte se říct si na večer o opiát, to je největší záchrana. Celý den jsem čekala na půlnoc, abych si mohla nechat píchnout tenhle oblbovák a v klidu se vyspala. Samozřejmě poté následuje brnění ve všech končetinách a ztráta kontroly nad vašimi končetinami, ideální je předtím si odskočit. Nechala jsem si 5 dní každý večer píchat opiát do levé ruky, a i teď po 24 dnech mě to místo bolí, lepší je proto střídat to s břichem a druhou rukou.

 

Z nosu vám poteče krev ještě pár týdnů, to je v pořádku, ničím si nos neucpávejte, nechte krev volně téct, musí se z dutin dostat všechna ven!

 

Ve vaší situaci vám bude jedno, jak vypadáte, když pijete nebo jíte, budete rádi, že do sebe něco dostanete. Budete dostávat bujón a v druhé misce hustší směs, kterou si s bujónem máte smíchat, já ale vždy vypila jen ten bujón a zbytek nechala. Případné přesnídávky nebo krabičková mléka jsem si nechávala na potom, nebo je mamka brala domů.

 

Nejdůležitější je hodně pít, na jídlo tolik nedbejte, stejně toho do sebe moc nedostanete. Nedoporučuji sát brčkem, i když to je jediná logická varianta, jak do sebe budete moci dostávat jídlo. Nejlepší je ze začátku všechno srkat, jelikož budete mít nateklé patro (při operaci horní čelisti jím povede pár řezů)! Při prvním obědě, který na pokoji dostanete si po bujónu vymyjte misku a nechte si jí namísto sklenice, pije se z ní mnohem lépe prvních pár dní po operaci.

 

Na seznam věcí sebou jsem napsala 2× gelový polštářek, který bude sloužit ke chlazení otoku, který bude velký a bolestivý, ale do dvou týdnů budete moci přestat brát prášky na bolest. 2×, abyste mohli ledovat, zatímco ten druhý se vám chladí v mrazáku a mohli jste jej vždy obměnit. Často led dochází, proto je dobré mít vlastní!

 

Nedoporučuji pít hned těch prvních pár dní nutridrinky, jelikož by vám mohlo být těžko od žaludku. Potvrdilo se mi, že to nebyl dobrý nápad, když jsem den na to hned ráno zvracela (přispěla k tomu i veškerá podávaná medikace, je to normální, lidem po ní bývá zle).

 

Nesmíte se zapomínat procházet a protahovat, aby se vám někde v nohou nevytvořila krevní sraženina. Stačí, když si v leže občas protáhnete nohy, dojdete si pro led, do koupelny atd.

Pokud pro vás bude stále příliš bolestivé čištění zubů, používejte pouze ústní vodu – já první týden používala parodontax, který byl v ústech sice agresivní, ale zřejmě odváděl svou práci. Mnou doporučovaný kartáček TePe je jedna z nejdůležitějších věcí, jelikož se vám na jazyku vytvoří nepříjemný povlak a jen tento kartáček je dost úzký, abyste ho prostrčili dovnitř.

 

Neděste se, že vám nepůjde otevřít pusa více než na dětský kartáček, je to normální a tento problém později vyřeší rehabilitace.

 

Nejvíc ze všeho lituji toho, že jsem si do nemocnice nevzala špunty do uší, protože na tohle sluchátka nestačila. Na rovinu – lidé chrápou a vy se nevyspíte, protože z těch pěti lidí na pokoji bude vždycky jeden chrápat. Vždycky.

 

Velmi měkký polštář máte na seznamu věcí, protože, když si budete chtít lehnout na bok, je nejlepší si hlavu zabořit do měkkého, to dává smysl.

 

Nebude dva týdny možné smrkat (důležité naučit se potlačit kýchnutí, první dva týdny je velmi bolestivé), proto potřebujete několik krabiček štětiček, já za tři týdny vypotřebovala 4 krabičky. Kvůli zvlhčení nosní sliznice jsem si štětičky namáčela vždy do vincentky, než jsem si je strčila do nosu – příjemně pak chladí a nedřou v nose.

 

V pondělí mě operovali a v pátek jsem byla propuštěna domů, podmínkou propuštění bylo naučit se dávat si gumičky na kovové háčky, které jsou součástí rovnátek, podle plánku, který obdržíte od svého doktora (domů si na gumičky pořiďte zahnutou pinzetu s vroubky na konci, skvěle se s ní manipuluje v ústech a abyste si přes otok viděli dovnitř, můžete použít lžičku stejně jako doktoři používají zrcátka).