• Nemějte strach z podivného pooperačního skus. Vždy trvá déle, než bude vše v pořádku a malé nedokonalosti neznamenají nic špatného, čeho byste se museli děsit.

  • Při jídle se obklopte tunami ubrousků, nestresujte se kvůli zvířecímu stylu jezení, jinak to prostě nejde a všichni, kdo s vámi přijdou v nemocnici do styku, s tím počítají a jsou připraveni pomoct.

  • I přes nehezký pohled do pusy plné stehů se snažte čistit si zuby zvenku, jak to jen půjde (dostat se pořádně dovnitř bude nějaký ten týden trvat, tak aspoň trochu čistit ten venek, už jen kvůli lepšímu pocitu) – doporučujeme kartáček Curaprox Surgical (má malou hlavici a super jemné štětinky)

  • Nebote se jít ven i přes svůj oteklý obličej. Tady zejména platí pravidlo, že pocit, kdy na vás všichni koukají, je jen ve vaší hlavě.

  • Připravte se na to, že modřiny klesají, tzn že budete mít zeleno­‑žlutá prsa několik týdnů po operaci.

  • Na zlepšení citlivosti brady a obličeje obecně doporučujeme Milgammu a B­‑komplex.

  • Poctivě plňte všechny pokyny ortodontistů a hlavně rehabilitačních asistentů.

  • Připravte se na bolest při rehabilitaci, ale nebojte se ozvat, když bude bolest už moc veliká.

  • Proti otokům jsou výborné lymfatické masáže. Až budete pryč z nemocnice a budete mít za sebou alespoň 14 dní od operace, nebojte se a někam si na ně zajděte. Nejen, že to pomáhá, ale je to i celkem příjemné.

  • Mít s sebou vazelínu na rty.

  • Pište si deník, abyste si pak za pár let mohli pročíst, jak to vlastně celé bylo. Lidská paměť má tendenci vytěsnit a zlehčit dost věcí, a nebýt deníku, tak si na spoustu věcí ani nevzpomenete, a to by byla škoda. Je dobré si pamatovat, že to chvílemi bylo opravdu utrpení, ale o to více si pak budete vážit sami sebe, že jste to zvládli.

  • Na noc si natočte vodu do plastové lahve a nechte si ji zmrznout v mrazáku přes den. V noci tak nebudete muset vstávat a někam chodit, lahev bude totiž rozmrzat tak 6 hodin. Můžete lahev povléknout třeba do ponožky a podložit lahev šálou, aby zbytečně chlad nepůsobil, kde není třeba.

 

  • Pokud máte problémy s váhou, kdy na svou výšku nevážíte dost a stejně podstoupíte zákrok, je důležité si váhu alespoň držet a doplňovat protein (viz sekce o výživě). To stejné platí pro vegany a vegetariány, koukněte do sekce o výživě, kde vám představíme alternativy proteinů.

 

  • Po operaci budete mít zakázáno smrkat, ale nos si budete muset nějak vyčistit… A právě proto máte na seznamu vatové tyčinky do uší, které k tomu skvěle poslouží.

 

  • Choďte na procházky! Už v nemocnici. Zvedněte se, kdykoli budete moct a pomalu se projděte, jinak vám ztuhnou nohy. Navíc si aspoň zpestříte den.

 

  • Nikdy, nikdy, nikdy se nezavírejte v koupelně a při čištění zubů si sedněte na stoličku a nekoukejte na jedno určité místo v zrcadle. Budete malátní a hrozí, že byste omdleli.

  • Nechte si do nemocnice dovést ledovou tříšť, nebo frappuccino. Bude to sladké a studené, dokonalá kombinace toho, co budete nejvíc potřebovat.

  • Corsodyl používat jen nezbytně nutnou dobu (dělá pigmentové skvrny na zubech!)

  • Ležte v polosedu, budete díky tomu moct o něco lépe dýchat i přes ucpaný nos, a údajně to pomáhá i regulovat otoky obličeje.

  • Sundavání a nasazování gumiček jde jednoznačně lépe pomocí lékařské pinzety.

  • Vzít si di nemocnice mýdlo nebo sprchový gel s oblíbenou vůní, a jakmile to aspoň trochu půjde, tak se určitě běžte osprchovat...neskutečně to pozvedne ducha, a oblíbená vůně vám zlepší náladu, budete se cítit mnohem lépe!

  • Pokud máte nějaký dobrý polštářek na „polosed“, tak si ho určitě vezměte. Normálně ležet se nedá, je proto nutné mít dobře podložená záda a krk, ať se aspoň trochu vyspíte (v rámci možností).

tipy a triky

naše příběhy

Adéla

Byla jsem zrovna v polovině druháku, což je čas, kdy vaším největším problémem je zvyšující se počet uhrů na obličeji a nenávist ke vědě 21. století, která sice umí naklonovat myš, ale že by zjistila, jak dostat ty krátery z tváře, to ne… Ačkoli jsem se ani já nevyhnula tomu krásnému období, kdy jste mladí, plní ideálů a váš společenský život kazí akné, měla jsem tenkrát i jiné potíže. Tehdy začala moje cesta, která skončila 5. 9. 2017 ve stanici VFN.

Jeden profesor na gymnáziu nám kdysi během hodiny Biologie řekl, že nejhorší způsob, jak někoho umučit k smrti, je upřít mu spánek. Nechci polemizovat o tom, jak moc se nám tahle informace hodila zrovna při hodině biologie, ale nemůžu mu upřít, že měl stoprocentní pravdu. Můj problém s čelistním kloubem se totiž začal projevovat právě tak, že mi kradl tu nejdůležitější část dne, spánek. Každou noc jsem se měsíc v kuse budila kolem druhé ráno a měla jsem pocit, že umírám. Probouzela jsem se s brekem, jak šílená bolest to byla. Nemohla jsem otevřít, ani zavřít ústa. Pamatuji si jednu noc, kdy jsem seděla na hraně vany, držela v rukou svou dolní čelist a jen nechala téct slzy po obličeji. Nevěděla jsem, co dělat, co se děje… To pravé zoufalství bylo ovšem v tom, že se jednalo o hlavu, o ústa, o tu nejzranitelnější část našeho těla.

Šárka

26. 6. 2017 jsem byla operována ve VFN v Praze. Dělali mi obě čelisti a modeláž brady. Tento článek připraví všechny nepřipravené na ortognátní operaci, zmíním i věci nutné s sebou, pobyt v nemocnici před i po zákroku, následně i přežívání v pohodlí domova a to nejdůležitější – jídlo.

 

Co se týče peněz, myslím, že v den příjmu je ideální mít je sebou. Při příjmu se zaplatí splinty, které nehradí pojišťovna a jsou nutné k provedení zákroku, v mém případě šlo o částku 4 460 Kč (pravděpodobně platí pro všechny) a dále peníze za modeláž brady, pro kterou je nejlepší nechat doktory rozhodnout během zákroku, ne vždy je modeláž nutná, částka činí 17 000 Kč, kterou není nutné platit hned, ale musíte částku uhradit během hospitalizace. Bradu jsem ale platila při první kontrole, všechno je o domluvě a všichni jsou velmi milí a vstřícní, tak se ničeho nebojte.

Eva

Už od mala jsem měla jistotu, že budu muset nosit rovnátka, jelikož se mi druhé zuby nemohly pořádně vejít do pusy. Ve výsledku jsem tak někdy od 6. do 9. třídy fixní rovnátka opravdu nosila, zuby se hezky srovnaly a vše vypadalo zdánlivě snově. Nedlouho po sundání jsem si začínala všímat divných pohybů, které jsem ovšem ze strachu svému tehdejšímu ortodontistovi neoznámila a ani on nic zvláštního nenašel, protože se mi při kontrolách jen zběžně koukl do pusy, a to bylo vše. Nechci vinu svádět na něj, můžu si za to z velké části sama svým mlčením, v té době mě prostě nenapadlo, že by to mohlo předznamenávat nějaký zásadní problém, a už vůbec jsem netušila, že něco jako špatně narostlé čelisti může existovat.

Lory

Můj „příběh“ začal docela obyčejně. Už odmalička mi bylo jasné, že se rovnátkům nevyhnu. Netroufám si na konkrétní číslo, ale vyndavací aparát jsem mohla nosit zhruba sedm let. Za tu dobu jsem si zvykla, že mé návštěvy ortodontisty ubíhají převážně v tom stylu, že se zubařka jednou koukne do pusy, pochválí mě a objedná na příště. Nikdy žádný problém. Světe div se, jednoho dne se to změnilo. Po tolika letech si všimla, že s mými zuby – nebo snad s čelistí – něco není tak úplně v pořádku – a poslala mě o dům dál. Mohlo mi být tak dvanáct, možná třináct, když mi nový doktor oznámil, že budu nosit fixní rovnátka a následně půjdu na operaci. Nikdo nemohl být víc v šoku než já. Operace? Jaká operace? A kvůli zubům? Byla jsem přesvědčená, že něco takového rozhodně nepotřebuju. A snad proto, aby mě vyděsili, mi asi na rok rovnátka vysadili úplně. Co si budeme povídat, zuby se mi v puse klátily jako stromy po polomu. Jak se ovšem ukázalo, křivé zuby nebyly jediným problémem. Čím jsem byla starší, tím zřetelnější moje vada (zákus, příliš velká spodní čelist, v uvozovkách absence brady) byla. Přibližně ve třinácti čtrnácti letech jsem byla na konzultaci v Praze. Domů jsem jela s brekem. Přesto jsem se stále domnívala, že zatím budu nosit rovnátka a z operace se časem nějak vykroutím. Až asi o dva roky později mi došlo, že o vzhled jako takový tady nakonec vůbec nešlo.

Kristýna

Jako malá jsem měla mezery mezi předními zuby, a tak mě má zubařka poslala k ortodontistce. Ta mi dala rovnátka na noc a v průběhu let se podařilo mezery zbavit. Ještě mi vytrhla horní čtyřky, aby se mi zuby vešly lépe do pusy. Také si všimla mého celkem výrazného předkusu, ale konstatovala, že jsem ještě dítě a stále se vyvíjím, tak je možné, že se to časem spraví samo.

Michael

Zdravím všechny, kteří se teprve chystají, anebo ty, kteří již mají operaci za sebou.

 

Jsem Michal a operaci jsem dříve nebo později musel podstoupit k vůli dlouhodobě chybějící jedničce (více jak 4 roky) a následnému zúžení horního patra. Popravdě nikdy jsem nevěděl, že něco takového budu muset podstoupit, nějak jsem tomu nevěnoval pozornost. Operaci jsem si domluvil pomocí doporučení mojí ortodontistky MUDr. MDDr. Hana Honzírková v Brně a zavolal jsem si do Olomouce panu doktorovi MUDr. et MUDr. Petr Michl, Ph.D. a domluvil si první schůzku.

Ester

Můj příběh s ortognátní operací se začal asi ve 2. třídě. Tehdy si moje zubařka všimla, že nemám čelisti úplně rovné a poslala mě na ortodoncii. Podkus – to byla má diagnóza, prostě jsem měla čelist jako nějaký buldoček. Tam jsem dostala nějaké rovnátko na noc, ale s vědomím, že to možná nezabere a operace v dospělosti bude nutná.

 

Posuneme se o pár let dál, kdy mi bylo asi patnáct let. Tehdy do ordinace mé ortodontistky přijel pan doktor Foltán, aby se podíval na všechny s vadami skusu. A bylo rozhodnuto – půjdu na operaci. Pak jsem ještě absolvovala spoustu procedur, které mě připravily na operaci – rozšiřování horního patra a samozřejmě i nasazení fixních rovnátek. Ty narovnaly moje zuby do správné pozice, aby po operaci skus vypadal hezky. To ovšem pro tu chvíli znamenalo, že jsem vypadala ještě hůř než kdy předtím. Doslova jsem odpočítávala každý den do operace, jak jsem se těšila. Měla to být moje první operace v životě.

Lucie

Jak jste se k operaci dostala?

 

Operace mi byla doporučena ze zdravotních důvodů a dostala jsem se k ní díky mému panu ortodontistovi MUDr. Tomášovi Hanzelkovi, PhD.

 

Kde jste operaci podstoupila?

 

Operaci jsem podstoupila ve Fakultní nemocnici na Karlově naměstí v Praze.

 

Co byste doporučila budoucím pacientům? Máte nějaké tipy nebo triky, které jste v průběhu léčby nasbírala?

 

Byť dle diskuzi zni zákrok mnohdy hrozivě, není se čeho bát. Páni lékaři jsou odborníci a vždy svědomitě a s největší péčí provádějí operativní úkony k pacientově největší spokojenosti a k jejich prospěchu.

#terapiesdilenimfunguje

  • Facebook
  • Instagram

kontaktujte nás

Máte dotaz ohledně operace? Nebo si jenom potřebujete popovídat s někým, kdo si operací prošel a pochopí Vaše obavy? Chcete s námi sdílet váš příběh, a inspirovat tak další pacienty? Nebojte se a napište nám! Těšíme se na vás.

© 2020 Adéla Károlyová

grafický design – Jakub Smitka (jakubsmitka.com)

vytvořeno ve spolupráci s

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now